Řeka Dyje není jen významným přítokem Moravy a státní hranicí – je i fascinujícím přírodním úkazem, který formoval krajinu jižní Moravy i dějiny v jejím okolí. Od pramene v Českomoravské vrchovině až po soutok s Moravou nabízí jedinečné scenérie, vzácnou faunu a flóru, ale i důležité historické památky. Přesto ji moderní zásahy jako přehrady a regulace neobešly bez kontroverzí.
Jako její délka se často uvádí dva údaje, 306 km nebo 287 km. První údaj je odvozený od pramene Moravské Dyje, ten druhý pak označuje délku řeky od soutoku Moravské a Rakouské Dyje až k soutoku s Moravou.
Ať už budete vycházet z jednoho nebo druhého údaje, tak faktem zůstává, že za nejcennější část toku je považovaný úsek mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Právě ta část, která spádá pod správu Národního parku Podyjí. Ten byl vyhlášený v roce 1991 a řeka Dyje jím protéká hlubokými kaňony, tvoří meandry, omývá kamenná moře i vzácné druhy fauny.
Přírodní skvost i dědictví ohrožené civilizací
Svůj specifický charakter si udržuje až k vodní nádrži Nové Mlýny, kterou tvoří tři přehradní jezera, pod nimi už jde o regulovaný tok. Právě proto jsou Nové Mlýny i ještě dnes terčem kritiky. U Lanžhotu Dyje svou pouť končí soutokem s Moravou.
S řekou Dyjí se pojí několik zajímavostí. Tou jednou je, že její povodí je jen jednostranné. Většina přítoků se vlévá z levé strany, zatímco zprava vtékají jen dva nevýznamné potoky.
Vody řeky Dyje omývají i poměrně velké množství historických památek. Namátkou zámek Vranov, hrad Bítov nebo Lednicko-Valtický areál.
I přesto, že je velká část toku regulována přehradními nádržemi, postihly povodí Dyje v letech 1997, 2002 a 2006 silné záplavy.
Zdroj foto: Pixabay