Co když mimozemšťané nejsou všemocní bohové s technologiemi z říše snů, nýbrž jen o trochu pokročilejší civilizace, jež se potýká se stejnými limity jako my? S tímto překvapivě „nudným“ vysvětlením, proč nás dosud nikdo nekontaktoval, přichází vědec z NASA, doktor Robin Corbet.
Záhada tichého vesmíru
Otázka, proč jsme ve vesmíru zdánlivě sami, trápí vědce i filozofy po desetiletí. Tento rozpor mezi vysokou pravděpodobností existence mimozemského života a naprostým nedostatkem důkazů je znám jako Fermiho paradox. Nová studie astrofyzika z NASA však nabízí elegantní a zároveň trochu znepokojivé řešení.
„Všední perspektiva“
Doktor Robin Corbet ve své práci s názvem „Méně děsivý vesmír?“ přichází s takzvanou „všední perspektivou“. Podle ní děláme základní chybu v tom, že si mimozemské civilizace představujeme jako technologické super-bytosti ze sci-fi filmů.
Jeho teorie je prostší. Co když jsou jiné civilizace jen o málo vyspělejší než ta naše? „Ve všední perspektivě, kde jiné civilizace nejsou o tolik pokročilejší, by vyvstal limit pro průzkum vesmíru,“ uvádí ve své studii.
Prokletí vzdálenosti
I pro ně by tak mezihvězdné cestování představovalo téměř nepřekonatelnou překážku. Jako příklad uvádí nejbližší potenciálně obyvatelnou planetu Proxima Centauri b. Cesta k ní by i nám se současnou technologií trvala sto tisíc let.
Pokud jsou na tom jiné civilizace jen o málo lépe, stále pro ně může být vyslání sond či lodí k jiným hvězdám stejně nemožné, jako je to pro nás.
Nebo se nás prostě jen bojí?
Existuje však i druhá, temnější teorie. Biopsycholog Gordon Gallup se domnívá, že inteligentní život se nám záměrně vyhýbá, jelikož nás považuje za extrémně nebezpečný druh. „Možná je to důvod, proč neexistuje žádný důkaz,“ uvažoval. „Představujeme příliš velké riziko a oni nechtějí být objeveni.“
Představa mimozemské konverzace, kdy jeden druhému rozmlouvá výlet na Zemi kvůli válkám, znečištění a politice, tak možná není daleko od pravdy.
Zdroj foto: Pixabay