Rýže, základní potravina pro více než polovinu planety, se může vlivem klimatických změn stávat toxičtější. Nové vědecké studie varují, že rostoucí teploty a vyšší koncentrace oxidu uhličitého zvyšují obsah nebezpečného anorganického arsenu v rýžových zrnech, což představuje zdravotní riziko pro miliardy lidí.
Problém jménem arsen
Přítomnost arsenu v rýži je dlouhodobě známým problémem. Tento prvek se přirozeně vyskytuje v půdě a podzemních vodách. Rostlina rýže má bohužel schopnost jej ve větší míře akumulovat. Nebezpečná je zejména jeho anorganická forma, jež je pro člověka toxická i při dlouhodobé konzumaci v nízkých dávkách.
Celý problém umocňuje tradiční způsob pěstování na zaplavovaných polích. Prostředí bez přístupu kyslíku totiž podporuje mikroorganismy, které zvyšují rozpustnost arsenu v půdě, čímž usnadňují jeho vstřebávání kořeny rostliny.
Klimatická změna jako urychlovač
Nejnovější studie EPA však ukazují, že tento proces se vlivem klimatických změn zrychluje. Vyšší koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře podporují růst právě těch půdních mikroorganismů, které uvolňují arsen do biologicky dostupné formy. Rostoucí teploty navíc tuto mikrobiální aktivitu dále urychlují.
Změna klimatu tak funguje jako jakýsi katalyzátor, jenž zvyšuje množství toxického arsenu, které se dostává do samotných rýžových zrn.
Zdravotní rizika
Chronická expozice anorganickému arsenu je spojována s řadou závažných zdravotních problémů. Mezi ně patří zvýšené riziko vzniku rakoviny kůže, plic a močového měchýře, stejně jako kardiovaskulární onemocnění či diabetes 2. typu. Ačkoli je individuální riziko z jedné porce rýže malé, v měřítku miliard lidí, kteří ji konzumují denně, se jedná o významný globální problém.
Jak z toho ven?
Úplné vyloučení rýže z jídelníčku není pro většinu světa reálné. Vědci proto hledají cesty, jak obsah arsenu v této plodině snížit. Možnosti jsou následující:
- Úprava zavlažování: Střídání zaplavování a vysoušení polí může pomoci, hrozí však riziko zvýšené akumulace jiného toxického kovu, kadmia.
- Šlechtění nových odrůd: Některé odrůdy rýže jsou vůči arsenu přirozeně odolnější. Jejich šlechtění je však běh na dlouhou trať.
- Optimalizace půdy: Přidávání určitých látek, například na bázi síry, může snížit dostupnost arsenu pro rostliny.
- Volba lokality: Pěstování rýže v oblastech s přirozeně nízkým obsahem arsenu v půdě a vodě.
Kromě těchto zemědělských postupů je klíčová i přísnější regulace a monitorování obsahu arsenu v potravinách ze strany státních úřadů.
Zdroj foto: Pixabay