Ze dne na den se poplatek za jedno z nejžádanějších amerických víz zvýšil z patnácti set dolarů na sto tisíc. Nové nařízení prezidenta Donalda Trumpa má podle Bílého domu chránit americká pracovní místa, ovšem kritici varují před devastujícím dopadem na technologický i zdravotnický sektor.
Poplatek, jenž mění pravidla hry
Nové nařízení, které vstoupilo v platnost 21. září, dramaticky mění pravidla pro program víz H-1B. Ten umožňuje americkým firmám zaměstnávat vysoce kvalifikované zahraniční pracovníky, nejčastěji v technologických a inženýrských oborech. Roční poplatek za toto vízum se však nyní zvyšuje na bezprecedentních 100 000 dolarů.
Administrativou Donalda Trumpa je tento krok prezentován jako ochrana domácího trhu práce, jež má zajistit, aby do země přicházeli jen ti nejtalentovanější experti.
Rána pro indické experty
Dopad tohoto rozhodnutí bude zdaleka nejcitelnější pro profesionály z Indie, kteří v současnosti drží přes 70 % všech H-1B víz. Jen v roce 2024 jich bylo indickým občanům vydáno přes 200 000.
Nové nařízení se navíc netýká jen nových žadatelů. Poplatek se může vztahovat i na stávající držitele víz při jejich obnovování nebo při návratu do USA ze zahraničí. Pro středně postaveného indického inženýra s platem 120 tisíc dolarů ročně by tak tento poplatek znamenal ztrátu více než 80 % jeho příjmu.
Hrozba pro americké zdravotnictví
Kritici rovněž varují před katastrofálním dopadem na americký zdravotnický systém. V současnosti působí v amerických nemocnicích přibližně 10 000 lékařů-rezidentů právě na víza H-1B.
Jak upozornil jeden z uživatelů na sociální síti X, žádná nemocnice si nebude moci dovolit zaplatit poplatek 100 000 dolarů za lékaře, jehož plat činí 55 000 dolarů ročně.
Nekompromisní vzkaz firmám
Americký ministr obchodu Howard Lutnick vzkaz firemnímu sektoru shrnul zcela bez obalu. Potvrdil, že cílem je učinit zaměstnávání zahraničních pracovníků ekonomicky nevýhodným.
„Velké technologické firmy již nebudou moci za nízké náklady školit zahraniční pracovníky,“ cituje jej web ladbible. „Musí vládě zaplatit 100 000 dolarů a teprve poté zaplatit zaměstnance.“ Závěrem dodal jasný vzkaz: „Firma se musí rozhodnout: je daný člověk natolik cenný, aby za něj vládě platila 100 000 dolarů ročně, anebo by se měl vrátit domů a firma by měla najmout Američana?“
Zdroj foto: Pixabay