Na pobřeží Severní Karolíny připluli s nadějí a sny o novém začátku. Když se k nim po třech letech vrátil jejich vůdce, našel jen opuštěná stavení a nápis, který se stal dodnes záhadou.
Začátek pod vlajícími plachtami
Bylo léto roku 1587 a moře neslo k ostrovu Roanoke malou flotilu s více než stovkou lidí. Muži, ženy i děti unavení dlouhou plavbou stáli na palubě a pozorovali pobřeží porostlé hustým lesem. Jejich guvernér John White věřil, že právě tady vyroste první trvalá anglická kolonie v Novém světě. Vzduch voněl solí a borovicemi, moře se tříštilo o mělčiny a před nimi ležela země plná slibů.
Slíbený návrat, který se ztratil v mlze dějin
Jen několik měsíců po založení osady se White rozhodl vrátit do Anglie. Potřeboval zásoby a posily. Chtěl být pryč jen krátce, ale Evropa se mezitím ponořila do války se Španělskem. Přístavy se zavřely, lodě byly zabaveny a cesta zpět k břehům Ameriky se odkládala z měsíce na měsíc.
Návrat do ticha
Až v roce 1590 se White dostal zpět. Očekával radostné shledání, místo toho ho přivítala děsivá prázdnota. Chalupy stály opuštěné, políčka zarostla plevelem. Neviděl žádné známky boje ani pohromy. Jedinou stopou byl nápis „CROATOAN“ vyrytý do kůlu a tři písmena „CRO“ na stromě. Znamenaly směr, nebo varování?
Teorie, které hledají odpověď
Někteří vědci věří, že osadníci odešli k nedalekému kmeni Croatanů a našli u něj útočiště. Jiní soudí, že zemřeli hladem nebo podlehli nemocem. Existuje i domněnka, že se pokusili vrátit po moři a ztroskotali. Hrstka archeologických nálezů, která se dochovala, nedokázala žádnou teorii potvrdit.
Příběh, který zůstává otevřený
Roanoke je dodnes připomínkou, že historie není jen souborem jasných odpovědí. Někdy v ní zůstávají prázdná místa, která dráždí naši představivost. A možná právě proto tato záhada přežila staletí, protože každý si v ní může najít vlastní verzi konce.
Zdroj foto: Pixabay