Měla to být brána do Tibetu, monumentální spojnice světů, místo toho zbyla v údolí jen hromada sutin. Čínský dálniční most Hongqi, otevřený teprve letos, se dramaticky zřítil, přičemž katastrofě předcházelo několikadenní varování v podobě prasklin, které naštěstí zabránilo ztrátám na životech.
Pád kolosu v přímém přenosu
Vypadalo to jako scéna z katastrofického filmu, jenže tohle byla realita provincie S’-čchuan.
Konstrukce o délce 758 metrů, jež měla sloužit desítky let, se poroučela k zemi během okamžiku. Pilíře u břehu řeky povolily a masa betonu zmizela v oblacích prachu.
Vše začalo nenápadně. Inspektoři si všimli deformací svahu a trhlin v asfaltu, pročež úřady most z bezpečnostních důvodů uzavřely.
O den později se hora rozhodla, že stavbu na svém hřbetě nestrpí. Svah se pohnul a dílo zkázy bylo dokonáno.
Záběry, které nyní kolují po čínských sociálních sítích, vyvolávají mrazení i otázky. Jak je možné, že se takto nová stavba zhroutí jako domeček z karet?
Když se hora nadechne
Stavět v této oblasti je jako tančit na ostří nože. S’-čchuan není jen tečka na mapě, nýbrž živý a dýchající geologický organismus.
Hory zde nejsou statickými kulisami. Jsou plné tektonických zlomů, které připomínají obnažená nervová vlákna planety.
Stačí drobné škubnutí v podloží a tuny horniny se dají do pohybu. Inženýři zde nebojují jen s gravitací, ale i s erozí a častými sesuvy půdy.
Situaci navíc komplikuje lidská činnost v bezprostředním okolí. Nedaleko zříceného mostu totiž roste obří vodní elektrárna Shuangjiangkou.
Vrtání, masivní výkopy a vibrace těžké techniky mění tlakové poměry v podzemí. I milimetrový posun ve skále, který nikdo nepředpokládal, může spustit dominový efekt.
Geologové nyní stojí před nelehkým úkolem zjistit, zda byl most vůbec umístěn na bezpečném místě, nebo zda šlo o fatální podcenění nestabilního terénu.
Daň za zběsilé tempo
Čína je pověstná svou schopností stavět infrastrukturu v rekordních časech. Dálnice a železnice tam rostou před očima, což budí obdiv i respekt.
Most Hongqi byl dokončen teprve v lednu letošního roku. Kritici se nyní ptají, zda nebyla rychlost výstavby vykoupena příliš vysokým rizikem.
„Je moderní infrastruktura v Číně vždy tak bezpečná, jak se prezentuje?“ rezonuje nyní veřejným prostorem otázka, kterou si pokládá autorka původního textu Jana Szkrobiszová i mnozí další pozorovatelé.
Když spadne most, mizí totiž víc než jen kus silnice. Hroutí se důvěra.
Lidé potřebují vědět, že cesta do práce nebo za rodinou neskončí tragédií. Třebaže tentokrát nikdo nezemřel, incident je varovným prstem.
Investice se vypařily, doprava bude měsíce ochromena a vyšetřovatelé musí najít viníka. Byla to chyba v projektu? Špatný geologický průzkum? Nebo jen nešťastná souhra náhod v drsné přírodě?
Odpovědi na tyto otázky rozhodnou o osudu dalších staveb v regionu. Příroda totiž jasně ukázala, kdo je v horách S’-čchuanu skutečným pánem.
Zdroj foto: Pixabay
